Smíření

O velikonocích večer se Pán Ježíš ukázal svým apoštolům a řekl jim: "Přijměte Ducha svatého. Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou" (Jan 20,22-23).

Odpuštění hříchů, spáchaných po křtu, se uděluje prostřednictvím příslušné svátosti, nazývané svátost obrácení, zpovědi, pokání nebo smíření.

"Veškerá hodnota pokání spočívá v tom, že nás znovu vrací Boží milosti a přitahuje nás k Bohu v důvěrném a velkém přátelství". Cílem a účinkem této svátosti je tedy smíření s Bohem. Ti, kteří přijímají svátost pokání se zkroušeným srdcem a v nábožném rozpoložení, dosáhnou pokoje a klidného svědomí spolu s velmi živou útěchou ducha". Svátost smíření s Bohem totiž působí ryzí "duchovní vzkříšení", vrací důstojnost a životní dobra Božích dětí, z nichž je nejcennějším přátelství s Bohem.

Tato svátost nás smiřuje s církví. Hřích zkalí a naruší bratrské společenství. Svátost pokání je spraví a obnoví. V tomto smyslu neuzdravuje pouze toho, který je navrácen do církevního společenství, nýbrž má také oživující účinek na život církve, která trpěla pro hřích jednoho ze svých členů. Hříšník, který byl znovu uveden do společenství svatých nebo v něm utvrzen, je upevňován výměnou duchovních dober mezi živými údy Kristova Těla, ať jsou ještě na své pozemské pouti nebo již v nebeské vlasti.

Katechismus katolické církve

Tuto svátost můžete přijmout vždy před každou mší svatou

Ve farnosti je v adventní a postní době také mimořádný den vyhrazený k přijetí této svátosti